ironie myšlení
ironie myšlení
Anotace: Co když se na všechno pouze díváme špatně?
Jsme ve vesmíru, ale vesmír je v nás.
Jsme ve vzduchu, ale vzduch je v našem těle.
Neseme si květiny domů, přitom jsme jimi obklopeni.
Chceme najít lásku, ale ta se schovává v nás.
Není talentu, jen pouhá výdrž trénování.
Slzy všem připomínají smutek, ale brečíme i když jsme šťastni.
Chceme být dokonalí pro všechny, přitom můžeme být dokonalí pouze pro sebe.
Přemýšlíme nad minulostí, mezitím co budoucnost mizí.
Byli bychom schopni umřít pro ostatní, ale ne žít pro sebe.
Myslíme, že jediný klíč ke štěstí jsou nedosažitelné peníze, přitom to je pouze láska, která je hned na dosah.
Komentáře (6)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Láska je na dosah. Závěr jako by si protiřečil, řek kritik. Jenže je to tak? Já nevím, řekla manželka. Radši, aby nebyla hádka. Děti uklidily po sobě ten bordel. A doufaly, že to bude jinak. Koloběh se nepootočil. Radši. Protože: Pohoršovna existuje. A to je problém... Problém mlhavý, nicméně jaksi existující. |Nemá smysl oponovat. Prostě to nejde. Vždycky, vždycky se bojíme být. Tak od devatenácti let:) Protože pak už je sil míň a míň.
31.05.2019 21:41:36 | clafoutis
Láska je na dosah...Ano, je. O pár řádků výš jsem psala, že láska se schovává v nás. Nikdo neříkal, že ji máme hledat u ostatních, protože dokud ji nenajdeme v sobě, tak v jiných už vůbec ne.
31.05.2019 22:41:13 | AkiTamahashi
Aha!!! Už ten řádek vidím. A mám záchvat smíchu:D
31.05.2019 23:00:14 | clafoutis
Můžu se zeptat proč? :D
31.05.2019 23:04:04 | AkiTamahashi
Tehdy za soumraku se ozvaly kročeje
Tehdy se mne dotkl
Průvan Jeho dechu
Ano, byl to Bůh!
A řekl:
Budeš mě milovat
Ty krávo!
A já jsem cosi ucítila
Bylo to jako pocit vyvanutí
Kdesi
V tomto světě jsem pochopila
Že chci žít věčně
A čas mne obklopil
Tak něžně...
31.05.2019 23:15:01 | clafoutis