Haptika
Haptika
Anotace: .
„Já díky. Jsem ráda, že jsem dorazila, bylo to moc fajn."
Podali jsme si ruku. Tak nechutně sterilní, i po těch letech.
Cesta do mého dočasného "domů," částečně přes město, částečně po té dlouhé páteři, co vede přes vodu.
Od času po tobě je to hodně o dotycích. A o odcházení.
Nazdar, cestovateli.
Objali jsme se, krátce a bez nároku na toho druhého.
Ticho, hebké ticho, zatímco jemně syčí ta jeho elektronická cigareta.
Cigára. Tabák. Zatraceně, jak já se na tebe zlobila.
Hrábnout do sebe a vyrvat to ven.
A potom bloudit v obchodě mezi regálama, přitlučená sama sebou k zemi.
Proč spěchat. Není kam. Není ke komu.
Kdybys jenom věděl, jak mi někdy je.
I po těch letech.
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
zajímavé spracování slov
jen se neorientuji v členech,na začátku je ona a pak je on...kdy došel :-)
05.07.2019 18:30:09 | Danger
něco zůstane citlivé asi vždycky... a já myslím, že je to dobře... i ta hloupá samota mezi tolika lidmi i samotná trpkost jsou vlastně krásný...
28.06.2019 23:24:58 | zelená víla
Představy jsou Svízel...v obchodech jsi nejvíc sama, mezi lidmi. Ten pocit znám.
27.06.2019 17:21:12 | Philogyny
Vždycky přirozené lidsky opravdové vyjádření účinnější. Název jsem si musel hledat, např. "Setkání" by bylo vhodnější. "nechutně sterilní" nebo "po té dlouhé páteři" totéž, nepíšeme tady diagnózu ani báseň, nýbrž svědčíme o situaci a sotva by hrdince létalo něco takového hlavou. Od místa kde je "nazdar cestovateli" se text v tomto směru narovnal a dostal náboj, takže vidíme ty lidi, kteří se měli rádi a už k sobě nemohou v plné beznaději a bolestné trapnosti. Hrdinka je v té spodní polovině textu už autentická a čtenáři blízká. Už jí věří a text se stává literaturou.
27.06.2019 09:13:05 | Karel Koryntka