dnes
dnes
Anotace: https://www.youtube.com/watch?v=p2eCoHL-xuw Michalovi
Nebude to bolet. Jen trochu.
Znáš ten pocit, když už nemáš fakt nic?
S váma bych šel na skleničku každej den. Ale jinak nepiju. Pro vás bych začal.
Někdo si váže smyčku. Někdo skáče. Někdo se řeže.
Stane se to rutina. Smrt, zoufalství, strach, vypjaté situace. Někdy mám pocit, že to je normální. Že neexistuje normální život.
Děti, co si píchaj ve dvanácti letech. Dospělí, co umíraj ve třiceti. Napij se,napij se,napij se. Bude to lepší.
Ztráty.
Ztráty.
Ztráty.
Vy mi nikdy neporozumíte.
Jak já vám kurva rozumím.
Michale.
Je to jako osten do průdušnice. Tak strašně mi chybíš. A nejde to přebít.
Děti se roděj, děti umíraj.
Jen vyplnit to prázdno, nic víc jsem nechtěl.
A kradu. Kradu kola, kradu na nádraží, kradu všude. Abych měl na drogy. Abych mohl žit.
Tohe je život. Život, kterej jsem neznala, když jsme spolu začali. Život, kterej zarývá drápy a propaluje se pod kůži.
Znáš ten pocit, když už nemáš fakt nic?
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
má paní učitelka ztratila svého šestiletého syna ... poté muže ... dcera je pod dohledem ... měla rakovinu ... paní učitelka došla k pokoře, k radosti nad každým dnem ... moc bych Ti přála, abys potkala člověka, který Ti podá nezištně ruku ... okolí nás dokáže táhnou dolů ... pokud ,, pracujeme ,, s lidmi bolavými ... z.
16.07.2019 14:30:30 | zdenka