Kdo je senzibil ? Není to žádný léčitel. Je to člověk citlivý na energii
a různé jevy, které jsou očím neviditelné. Samozřejmě nemohu vyloučit to,
že některý senzibil má schopnost detekovat zdravotní problémy, ale že by
mohl někoho vyléčit ? I když jsem sama senzibil, v tomto směru jsem
trochu skeptická, protože vím, že někteří podvodníci se za senzibila pouze
vydávají a tahají z lidí peníze. Být senzibilem znamená velkou psychickou
a fyzickou zátěž v každodenním životě. Jak se to projevuje ?
Uvedu pár příkladů ze svého života. Takže moje postel musí stát u zdi
po celé své délce, usínám vždy tělem otočená ke zdi, kterou vnímám jako jakousi
ochranu před vnějším světem. Nemohu nosit kovové šperky a žluté oblečení,
cítím se v něm jako nemocná. Dlouho nevydržím na místě, kde je negativní
energie nebo i jen malé množství lidí. Takže přeplněná nákupní centra
to je horor a tak se jim vyhýbám a třeba potraviny nakupuji až večer,
když je v obchodě málo lidí. Pokud musím zažít davy, tak jsem po příchodu
domů jak vymačkaný citrón, bez energie.
Také nesnáším fyzickou blízkost ostatních lidí, tak třeba na eskalátorech
je to pro mě nepříjemné, když za mnou někdo stojí, ošívám se.
Nedávno se mi stalo, že jsem vešla do nákupního centra a několik metrů
za mnou šla skupinka lidí, která mi jakoby na záda "hodila" takovou
energii, že jsem se musela zastavit a ty lidi nechat přejít přede mě,
bylo mi fyzicky zle. Nebo když jsem se nastěhovala do svého bytu,
tak jsem v rohu kuchyňské linky cítila negativní energii a nevěděla jsem
proč. Po pár dnech jsem přišla na to, že je to tím, že z druhé strany
je wc, asi negativní energie z odpadu. Špatné je, když z určitého
místa nemohu odejít pryč, to trpím jak zvíře. Nejhorší jsou pro mě
asi nemocnice, ty bílé pláště doktorů a specifický zápach,to je děs.
Samozřejmě svými reakcemi na tyto problémy mohu působit na své
okolí jako podivín, ale co nadělám ? Lidé o nás většinou nic neví,
možná je to lepší, protože kdyby věděli, co všechno nám vadí, tak
by dělali zlomyslné naschvály. Takže se přetvařuji, že jsem normální
a v duchu trpím. Lidé jsou prostě zlí, s tím nic nenadělám.
Tak prosím vás, buďte více tolerantní a trpěliví, nikdy nevíte, kdo
proti vám stojí.
Děkuji.
jejda, těžký život empatů... zrovna v sobotu mě úplně sundal jeden obchoďák... jak si člověk chvíli nedá pozor... je jediná "rada" víc se poslouchat, ale sama na to zapomínám...
28.03.2022 18:48:33 | Sonador
Nezávidím ti to. Spím taky pouze obličejem do prostoru, dřív jsem měla problém spát i na zádech, měla jsem spánkovou paralýzu.Od lidi jsem se musela jakoby odklánět, když si ke mn někdo přisedl a v obchoďáku fujtajbl. Napadlo tě s tím strachem jakoby něco dělat?
28.03.2022 18:43:30 | paradoxy