Chyť vlka

Stalo se to v březnu roku 2016. Byla jsem šíleně zamilovaná a utíkala jsem z domova. Opět. Zase. Má cesta se skládala z noční toulky z Humpolce do Pelhřimova a z Pelhřimova autobusem do Vlašimi. Chtěla jsem tam dělat reklamu své bývalé platonické lásce, které vyšel rozhovor v Benešovském týdeníku. Vysoký modrooký blonďák. Co vám budu povídat. A tak jsem ze sebe v hotelu Vorlina všechno vysypala. Jak ho miluju, jak beze mě umře... ,Hele, mluví nějak z cesty, nezavoláme sanitku?' Poučení č. 1: Nikdy nikomu nesdělujte své duchovní zážitky, pokud mu na sto procent nevěříte. To platí i o lásce. No a tak mě vezli směr Bohnice... cestou jsem povídala a povídala... a ve sluchátkách mi zněla skupina Portless. Bez přístavu. To sedělo...