Byli jsme a Budem

Je mi 28 a kdybych řekl, že nemám z dosavadního života žádné zkušenosti, byl bych ignorant.
Za svůj dosavadní život jsem zažil spoustu vzestupů a pádů...a mnohé z nich jen v dalších vzestupech, či pádech.
Chtěl bych ale sdílet svou poslední, zhruba pětiletou zkušenost, kdy jsem život sdílel s jednou osobou.
Bylo to neskutečně náročné, pro oba (pro každého trochu jinak). A bylo strašně moc vidět, jak na sebe jednotlivé životy působí.
Byl jsem nevypočitatelnou osobností, se kterou by si snad nikdo nechtěl začít, jenže ta nevinná "oběť" se našla.
Miloval jsem a nenáviděl a to stále dokola a dokola...muselo to být neskutečně náročné a zpětně je mi to tak moc líto.
Jenže minulost nezměníme a teď jsme tady...Tohle jsem nadepsal: "Byli jsme a Budem", protože všechny ty společné zážitky jsme si vlastně tvořili sami, jen za přispění toho druhého.
Nicméně si uvědomuji tu obrovskou oběť a odhodlání a chtěl bych tímto smeknout a poděkovat za to, kam jsem se dostal, že jsem teď jiný člověk...snad je tomu tak i "na druhé straně".
Je to snadné, napsat to takhle do pár vět, ale byl to dlouhý a bolestivý proces, který třeba mě bolí hrozně moc doteď.
Snad se máš lépe, druhá osobo, přeji ti jen to nejlepší a ještě jednou moc děkuji, byla jsi dost silnou, abys pohla osudem druhého