Druhá

Vždy druhá, nikdy první

Někdo řekne: Skvělý výsledek, krásné druhé místo!
Ne. To opravdu krásné není.

Víš, co znamená být pokaždé druhá a nikdy první?
Že nejsi dost dobrá. Že nikdy nedosáhneš vrcholu.
Stojíš těsně pod ním, a přesto jsi tak daleko.
Pokaždé je někdo před tebou.

Jsi druhá v běžeckém závodě –
dav se seběhne k vítězce.
Jsi druhá s nejlepším z testu –
učitel pochválí jen toho nejlepšího.

Historie si pamatuje vítěze, ne poražené.
Mé jméno v historických tabulkách zapsané nebude.
Jsem vždy ta poražená. Ve všem.
Ať dělám cokoliv, vždy stojím ve stínu někoho přede mnou.

Řekl jsi mi: Víš, kdybych nebyl s ní, tak...
Ne! Zastav. To neříkej.
Myslíš, že mi to pomůže? Že se budu cítit líp?
Ne. Jen mi to znovu dokazuje, že jsem prohrála.

Tvůj kamarád se mě ptá:
Proč s tím nic neuděláš?
Proč o něj nebojuješ?

Tuhle válku ani nechci začínat.
Vítěz už je předem daný.

Nezvolil sis mě napoprvé.
A já nechci být druhá možnost,
až ta první nevyjde.
Nechci být ta, co čeká.
Ta, co zbyla.
Ta, která je zase druhá.