Mizící svět

"Ty andělíčky -
co jsem namalovala barvama na sklo
na tabulky vchodovejch dveří...vezmu taky,"
volalas na mě z předsíně
zatímco kolem nás se bořil svět
jako ledovej příkrov někde v Grónsku
co se nezadržitelně bortí, praská
a tající odplouvá do jižních moří
tak nějak mizel i svět našeho domku
na korbě stěhovacích aut.

Ručně vyrobenej nábytek na míru
všechny tvoje ozdůbky, bytový doplňky
spolykaly hladový, nenasytný krabice odkudsi z Panamy
a já zůstal stát
a jen na chvíli se zadíval do zahrady
jakobych chtěl spočítat všechny ty východy sluncí
přes mřížoví stromů -
jakobych chtěl vrátit ten srpnovej večer
kdy ses prokřehlá tiskla ke mně
zatímco já ti ukazoval létavice
padající k nám do zahrady
odkudsi ze souhvězdí Persea.

Neřeklas mi tenkrát svoje přání
(a na to moje)
už dneska není čas.