Noe přes palubu
Noe přes palubu
Anotace: vyjádření vděku tvorstvu božímu***
tahle chvíle zaklekla
je jak skleněné moře
se zakletým vlnobitím
jeho obzory splývají
v příšeří navždy neměnných
nekonečných dálav..
na hlavě mi used zmatený pták -
sám neví kde hledat pevnou zemi
už mě z něho svědí pleš
ani se nemůžu pořádně podrbat
ale přesto
ba právě proto
jsem mu vděčný-
aspoň
o sobě pořád ještě vím
i když je nabíledni
že mě kdykoliv může posrat...
Komentáře (4)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Tak to je Top "lekce" poetického nadhledu a tolerance. Třeba skleněné moře, zmatený pták... k mému vkusu akorát! Prima, Vážený Barde.
17.12.2019 20:13:56 | šerý
Ta chvíle zaklekla....ach to se mi moc líbí! Být posraný ptákem je štěstí. Já to nikdy nezažila...jsou chvíle, kdy se nevnímáme. Jakobychom viseli někde u stropu a dívali se na sebe z výšky. Zda se sami sobě líbíme? To nevim. Vidět se očima ostatních...kdoví, jaké pocity by v nás zavládly. Mít se rád. To je důležitá věc. Já na sebe někdy mívám vztek. A hlavně se lituju...to se přiznám:-) krásné Frr......*ST*
17.12.2019 08:12:44 | Anděl
andělinko, to Tě však přejde jakmile poznáš, žes právě stanula u samotného pramene svého "ZDEBYTÍ" /po Heideggerovsku "DASEIN"u/...uhasíš žízeň ze strachu z nicoty a skončí též marná i marnivá těkavost po světě...(uvidíš):-D
17.12.2019 11:55:12 | Frr