Anotace: jinak nelze...
z hrobu mě přijdou navštívit
rodiče mí
a nebude to jen nějaká ta
tradiční rodičovská schůzka –
co se patří...
mí rodiče mi
se slzama v očích
zazpívají píseň omluvnou
„ synku - my se o tebe tolik báli
že křídla raděj zatajili
vždyť žádná by tě tenkrát neunesla...“
tak ukážu jim ta v blátě nalezená
co si je špinavá potrhaná
denně připínám...
...a odpustím jim...
krásný... vážně krásný... strašně jsem se kdysi bála o dojem před rodiči, měla jsem to stížené, leč to řešit nebudu, ale dnes vím, že táta, co tu dnes už fyzicky není by byl pyšnej... a byl by pyšnej kdykoli...a i když mamka, co tu je, má hromady průpovídek na mě, je ráda a vděčná, že jsem tady a že jsem taková jaká jsem... táta mě shora hlídá a mamka mě den co den říká, co bych měla... díky za obé...
05.05.2018 01:31:10 | zelená víla
ejhle-TYS ALE BYTŮSTKA....vílko zelená-vím dobře, proč jsem si Tě tak oblíbil*:-D :-D*
05.05.2018 19:25:34 | Frr
Hluuuuuuuuuuuubokéé, nááááádherneee.ST.
25.04.2018 11:51:40 | ROSA ŽIVOTA ZRAKEM VNITŘNÍM OSVÍCENA
Zasáhla mě. Člověk se začne mít rád, když v zrcadle uvidí svou tvář místo tváří svých rodičů, těžké to někdy je. :-)
24.04.2018 17:58:56 | Laika