Anotace: O touze, bytí a víře v lásku.
Jednou bych taky chtěla mít své místo, třebaže né za duhou, ale své. Jednou bych chtěla se naučit zastavit a podívat se na sebe. Né skrze ostatní, ani nikoho shůry, ale zevnitř. Objevit v sobě linii nekonečných možností a otevřít Cesty, které jste mi vy, ano Vy, uzavřeli. Nezazlívám Vám to, to ne. To není Vaše chyba. Nedám Vám odpuštění, není tu žádné proč. Já Vám děkuji, že jste mi dali byť jedinou cestu. Cestu, která mě dovedla sem. Sem, kde si uvědomuji, že já jsem byla ta brána. Ten hlídač, který Vám to dovolil. Jen děkuji za možnost být tady. Doufám, že jednou najdu Sílu. Sílu odpustit sobě… A proto věřím… Věřím na lásku…