Mluvili spolu

Mluvili spolu v dotecích
jejich pletiva byla předurčena k síle
vnímavé kořeny k proplétání
ohmatávaly svá podloží
kotvy zaseknouté do skal
co jemností přetvářely v hlínění
sdílené vědomí
ševelením
jediný vítr odmykal ta ústa
v kaskádách zelené
co proměňuje šat
a s každou sezónou má nový
mluvili spolu chvěním
o radosti z žití
natahovali své paže ke slunci
v bláhové důvěře že je nepopálí
nesežehne svou podstatou chrlit výbuchy světla
svým šuměním dosplývaly až k mořím to rozumělo jejich jazyku i když mluvilo jazykem svým
jako bratrské národy
co pochopí podstatu svých poselství
entity co ctí se nevzájem
s respektem svého území
své svébytnosti
člověk na jejich rozhovory hledí
celá tisíciletí je fascinován
uchvacován
píše o vší té harmonii
romány básně
vědecká pojednání
zkoumá


A vůbec nic se od nich nenaučil...