Návrat k poděkování

Anotace: Ohlédnutí se v rytmu času

Což oživit vzpomínky ? Není to snad troufalost…
Jen na letmou chvilku znovu zachytit záblesky těkavého štěstí…
Možná pak v tichosti zažehnout svíci poznání v hloubi temných zákoutí naší duše
a nechat se pohladit hebkými pavučinami dávno zapomenutých doteků všech lásek
a vrátit se zpátky – až ke kořenům svého bytí a děkovat…

CHCI:

Děkovat za vše… za lásku rodičů, která nás provází celým životem…
Děkovat za lásku své vyvolené, že kráčí vždy po mém boku…
Děkovat za lásku dítěte, co přišlo s láskou do našeho světa a otevřelo nám brány budoucnosti...
Děkovat za přátelství těm pozemským andělům, kteří nám přišli podat pomocnou ruku v nouzi nejvyšší, když tonuli jsme v zoufaltví a bolu…
Děkovat Osudu za jeho přízeň a za to, že jsem mohl ŽÍT…

S pokorou a díky přijímám všechny nádhery i úskalí života samého – toho úžasného a neopakovatelného Daru Všemohoucího.

Děkuji, že jsem mohl přijít sem, do tohoto krásného světa plného barev a vůní…
a děkuji za každé nové ráno, do něhož se ještě probudím…