Frr-áčkovo vyznání jeho vysnívané lásce

 

napřed  eurákem  si  hodím

když  padne  panna

zajásám  a  budu  ji  hýčkat

padne-li  orel –

taky  dobře –

sezobne  mě  rázem

jak  zduřelou  malinu

a  v nebi  budu  pěti

na  ni chvalozpěvy...

když  tedy  zůstanu  naživu

budu  ji  ochraňovat

svými  tučnými  křídly

láskyplně  něžně

ji  odkvítečkuji

jako  zamilovaný  gynekolog

budu  ji  snášeti

všemožné  dobroty

z celého  širého  podnebesí

aby  se  mi  rozrostla

v  rozlehlou  krajinu

jarních  hříchů

svět  tělíčka  napučí

bezustání  bude  co

pořád  dlouze  hladit

a  dovádivě  šimrat

vystoupám  na  její

hrotité  dvojhorky

a  na   vrších  spočinu

 v pitoreskních kapličkách

s hrozinkami  místo  střech

jak  vděčný  mnich

ve  zbožných rozjímáních..

já  smělý  speleolog

sestoupím  na samé dno

jeskyně  zázračné  uttery

tam  stanu se šťastným

macerátem jeskynním

oddávajícím  se

slastnému  rejdění...

střemhlav  se  vrhnu

jak  zešílevší  pták-potápník

do  hlubin  její  studně

sálající  opojným   magmatem

dosud  nikým  nepoznaných  vůní...

 

odejde-li  dříve  než  já

uložím  ji

 do  rakvičky

se  šlehačkou

 

víko  té  žloutkové  rakve

 za  námi

navěky  přirazím

 

šlehačku  přesladkou

 z  ní  celičké

v horečkách  slížu 

a  pak  svou  drahou

mumii

dočista  pozřu..

...hned  po  té

  co prasknou  mi  střeva

pukne  mi  též  žhnoucí  srdce...

 

v závěti  požádám  svět

by  na  místě

  bývalého  sousoší

J. V. Stalina

s  jeho  klakou

vztyčeno  sousoší

Věčné  krásy s  jejím

 oddanným  netvorem

z mramorového  bloku

osázené

planoucími  rubíny

ze  spřízněné  planety 

Venuše..