.
.
...dostala jsem růži… krásné bílé poupě… třeba vůbec netušila, že vyrostla pro něčí lásku… byla tak nádherně živá… s každým ránem vítala slunce a nový den… stejně jako já… a stejně jako já večer usínala s hlavou plnou slunce a léta… a možná taky toužila vzlétnout ke hvězdám… taky snila… a pak jsi přišel ty… ne poklonit se její kráse… zpřetrhal jsi její sny… já vím, to se nesmí tak brát… růže rostou pro lásku… snažím se zmírnit její osud… oprášila jsem starou, zapomenutou vázu a naplnila ji chladivou vodou… ale stejně… nemůže být šťastná… uvadá… tiše, trpělivě mi umírá před očima… nepláče, nestěžuje si… přijala svůj osud… zemřít pro lásku… a jakoby mě chtěla zprostit viny, večer se ještě narovnala… asi chtěla blíž ke hvězdám… ráno jsem se s ní rozloučila… na co ji věznit? poslala jsem ji po proudu řeky… do moře… v moři jsou miliony hvězd… a snad i miliony růží… mám strach… tak měla ráda hvězdy… a zemřela pro lásku… a já ji viděla umírat… co když musí každá láska umřít pro cizí lásku? …nikdo se neptá, jestli může utrhnout růži… nikdo se neptá, jestli může mít rád… přišel jsi a ptáš se, proč mám slzy v očích… pro růži, rozumíš…? na vázu už zase usedá prach… ne, neslibuj mi další růže…
.
.
Nejkrasnější, co jsem tu kdy četla..
21.06.2013 18:21:48 | Daniela
no jejda - to děkuju, ale mám smíšené pocity - já už jsem někde úplně jinde - dnes bych to napsala jinak - možná někdy zkusím variaci (ale tuhle tady nechám jako v deníčku :o)
21.06.2013 18:59:46 | hanele m.
...něco vykvete a pak zase odkvete ...vykecat se, je zas něco jiného ...poprvé mi u tebe něco nesedí ...klišé ...a tak jsem se těšil, že si dnes něco počtu ...
19.04.2012 14:34:11 | WhiteSkull
Díky
za pěkné veršování
díky že sis našla čas na mou báseň /Už zase tluče/
také jsem se začetl
do Tvých krásných myšlenek
moc mě oslovila Tvoje překrásná "Balada pro bílou růži"
dovolil jsem si z toho něco vybrat
posílám to v trochu jiné úpravě
myslím že jsou to krásné myšlenky
a každá si zaslouží svůj vlastní prostor /extra řádek/
Balada pro bílou růži
/hanele m /
tiše, trpělivě mi umírá před očima…
nepláče, nestěžuje si…
přijala svůj osud…
zemřela pro lásku…
já ji viděla umírat…
nikdo se neptá, jestli může utrhnout růži…
nikdo se neptá, jestli může mít rád…
můj vlastní komentář:
myslím si
že je to naše právo
troufám si říci
svatá povinnost
každý má právo na lásku
milovat
a být milován
a možná
že právě proto
tady jsme…..
díky za to…
a díky za tu báseň…
10.01.2009 02:47:00 | spitz
hodně vyždímaná, emoce z hloubky... napadlo mě: dokázal by něco takovýho napsat nějakej chlap (třeba ve formě úvahy nějaké ženské postavy)? možná... snad... trochu jiným slovem... rozhodně by to byl obdivuhodnej literát
02.12.2008 22:30:00 | drsnosrstej kokršpaněl
Ach... krásné....smutně krásné....
"co když musí každá láska umřít pro cizí lásku? "
++
05.11.2008 17:36:00 | Simísek
za úžasný to nepovažuju ani já :o)
potřebovala sem tenkrát zachytit ten pocit a to opakování je tam schválně, kvůli znásobení toho pocitu kolem... je to stará věc, jedna z nejstarších co tu mám - kolem čtvrt století - jen na ňu nějak včera přišla řada... pocitově... :o)
a není to úvaha, jenže tu člověk s těma kategoriema moc nenadělá...
05.11.2008 15:07:00 | hanele m.
říct že se mi to líbí by asi stačilo, ale musím dodat, že úžasné to úplně není. příliš mnoho růží a smrti, o kterých psalo už příliš mnoho lidí. ale nechci říct že je to klišé, jen vyjadřuji názor naprosto neromantického člověka - růže shnije tak i tak. dobré natom je, že kořeny zůstanou, takže příští rok vykvete růže nová :-)
05.11.2008 15:00:00 | Maro Deives
je smutná ale krásná ta Tvá básňa...ale tak to už chodí
na tom našem světě...
04.11.2008 23:07:00 | jedam
:´o( krásně vyjádřené, smutné... jakoby život sám, vedl Tvoju ruku.
04.11.2008 20:41:00 | NikitaNikaT.