Ticho a tma
Ticho a tma
Anotace: Inspirována průzračnou písní Dana Bárty Živý, psala jsem. Čtěte v noci, prosím, slova mají jiný rozměr.
Vstaň, zašeptal a srdce se zachvělo. Ponořila se do ticha a nechala se hýčkat tmou a prostými slovy, která se proplétala s její dávnou básní. Vstaň, slyšíš kamenů pád... * Pomalu padala do temné jeskyně, dno pokryté měkkým sametem, čekala na jeho návrat. S něžným úsměvem v polobdění vzpomínala na dobu, kdy se v srdcích při setkání ozývalo Jsi doma - Jsem doma, ale ústa zůstávala němá, oči osleplé rušivým světlem a chybělo ticho spočinutí. Vstaň, dojdeš na rozcestí... * Rozcestí bylo na dohled, ale ještě ne dost blízko, srdce křičelo MILUJU TĚ a tiše usedalo - mé dno, můj samet - MILUJU TĚ - jsem svůj smutek, ty jsi já...ale rozcestí zmizelo ve tmě a tak se jen zeptala Dáš si kousek čokolády? Sám sestup do údolí vítr zadrží déšť čas máš * A potom - v tichu a ve tmě, tisíce kilometrů daleko, nastavil svou náruč, lehla si do něj, objal ji jejími prsty... Zpět se neohlížej * Každý ve svém tichu, každý ve své tmě, leží spolu na dně svých duší, spojeni navždy. Oba jsou doma a v srdcích sdílí odvěkou potřebu samoty, lásku a ticho lásku a tmu lásku... |
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
Tisk