Šablona..

Nesmíš se mi dostat přes poklidné štestímu podobné šablony. Té podle jahod, které neustále přikusuješ k cítění si nedáš jako marmeládu z kelímku. Ta čerstvá nikdy nebyla a vhání mi cukrovou pachuť skoro před nedávnem ztracenou. Motáš se v průzračnem spojených snech jak jen na chvilku tě přiostřit smím na tvé náklady samozřejmě. Tedy nevíš jak by sis přála ohromit se sama, nebudeš se svlékat přede hrozny vlídností jež neustále vysílám. Tak se mi v uhrančivě sestavenej přemluvenej svět postav beze slov jako kouzlem a nechtěj mi přestat zdát si. Zamáváš a nebudeš mne pozvedat sevřením kůry stromu co vyrůstat nehodlá, jen co přestalo tě cosi bavit zalévat. Mraky ode spoda pohledem přes mřížoví oschlých větví jak lež nesetrvaj při jednom místu. Chabé ostatky u mne se skládají a seženou bez oprav nadání nutné k tomu abych přestal konečně blouznit.