Vesnice

Krkolomnou ves. Tu navštívit by se zdálo nemožným skutkem. Tam obrátí si staré věci na nové jen očima co chtějí. Vykrášlit vědomí čistotou. Odnést odsud osudy co potřebují nalézt od podání dobrého. A klidnost vztekům nenavštívit, rozdělat ba navodit světa hráz tomu všemu. Nemajetnost nezahanbením oprášit z pod postelí mramorových. Tam se neusadíme že? Rubikon našeho pohnutí si libuje v náhodách. A ledové namrazené lože se sloupy do nebes jež nakonec nenavštíví se klidným zdá. Tak potem našich těl v milostivých obdařeních poscháníme zbylá jiskřiště temat darovaných z lítosti, jak máme najednou spotřebovat a vyplést se z chladů? S pářením si rady nevím, má-li se skutečnost oddělit od neskutečnosti.