Obyčejnost

Mám zalíbení ve věcech které jsi postavila přede mne jako myšlenky, krupobití, divadlo. Strohost těchto objevů někdy popálí, někdy nejsou podobný tvý tváři, ale jistojistě nepíchnou do tvarosloví jimiž objímám tenhle krutostmi prokvetlej svět, který mi tě bere zevnitř. A tápu. V papírcích pobledlých ve větru když každý jinam přistát maj, vidíme společnou soustavu nepřirozenosti. Hledáš v nich pojem a souvislosti, lehnout si vedle nich pářit ode úst v létě vzniknuvší zimou. Nerad klopýtnu a to ty víš. Nerad vynechám si tě jako Tebe.