rosa na tvých řasách

Rosa na tvých řasách.

Je to jen rosa na tvých řasách co se třpytí v plameni svíčky, nebo krůpěj štěstí či nenávisti. Je to kapička lásky nebo zatracení, která se sem zakutálela z tvého srdce, nevím. Nevím nic o tvých slzách a přece bych tolik chtěl, víš to jen ty a tvé srdce. Kolik ještě průhledných perel musí skanout po tvé tváři, aby se láska mohla ucházet o tvojí ruku, ruku co dovede pohladit tak něžně jako dotek letního vánku.
Otec hněv, matka nenávist a děti, to je rosa na tvých řasách, každá zrada, ostrý trn hluboko ve tvé duši, každá podlost, osten ve tvém srdci, každá hana, jedový zub ve tvé mysli, to je rosa na tvých řasách.
Temný bludný kruh, temný až k zoufání a není úniku, není pomocná ruka, není světlo, které znamená naději. Naděje, kolik se od ní očekává, ta umírá poslední, nechci být nadějí, nechci umírat poslední. Chci být jistota, chci být tvá jistota, chci žít a umírat s tebou, klesnout do náručí smrti, však s tebou, blažený a šťasten.
Nechci však myslet na smrt, chci myslet na život na život vedle tebe, na život ve tvém srdci, na život ve tvých dlaních bez rosy na tvých řasách.
Jen jiskřičky tvých očí dovedou vysušit rosu na tvých řasách, tak se raduj třeba semnou třeba pro sebe třeba pro jiné, ale raduj se a žij.
Když voják jde do poslední bitvy má obraz své královny pevně u srdce, dovol abych si vzal tvůj úsměv, dovol abych si vzal tvůj polibek, kdybych padl, padl bych šťasten s tvým polibkem na rtech. Má přání nikdo neslyší, má přání nikdo nevnímá, je to jen volání trosečníka v děsivé bouři na dávno potopenou loď, není nikdo, kdo by zachránil tebe, mne, nás.Jen silou vůle se držíme za ruce, aby nás vlny života neroztrhly navždy.
Navždy, navždy, navždy nikdy nepochopím tohle slovo, bojím se ho, držím tě pevně, pevněji než sám sebe, pevněji než svůj život.Nikdo nesmí být sám, nikdo nesmí být zapomenut v bouři, nikdo nesmí být trosečník ve své duši. Dovol mi vyléčit nemocné srdce, dovol mi pohladit nemocnou duši, zahojím rány tvého trápení, nebude víc rosa na tvých řasách
Vezmu tě za ruku, pohladím po tváři, nebudu trosečník ve své duši, nebudu zajatec vlastního bolu. Vystoupíš z temného kruhu a uvidíš, že světlo je všude, kde budeš chtít.
Otec je život, matka je láska, děti,to je rosa na tvých řasách, každá ta rosička je kapičkou štěstí, vytryskl pramen bez kterého nelze žít, vytryskl pramen bez kterého nelze milovat, vytryskl pramen bez kterého nelze zemřít.
Dovol mi napít se, dovol mi jedinou kapičku a budu šťasten na věky věků.