Malenky..

Malenky. Vůni si do jejich útrob sama vášeň zasadila. Nekvetou v podzemích, ale nad koleny seběhne ostříží kletba. Zde zázraky vzniknout dají městům jejich početnost, ale sny přeřízne v iluze množených mas jazykem oddělené. Se vší vzrušivostí a lehkým nastartováním sekvencemi přicházející hlubokými nadechnutími však slova nenesou a vodopády jež stehna do cesty jejich dychtivosti postavila lehce oddálí. Roztáhnou lichotkám a vzpruží se originálnostmi oslovení jen po touze páření. Uvýběrovaně se smrti nebojí, že příjde dříve se stárnoucím vzezřením nikdy nepochopí. Prostě si jedou dál. Bez historična a sdílení se vpomínkami si plodí jen další Malenky.