Kantor

Jsi náměsíčným okultem proložena, skvost obyčejem by se vedral do pravěkých kopitníků aby je dál odnesly do historična, snad jen krůpěj vody aby spočla na čumáku vedoucího. Dostaneš se tam kam máš. O to chtít polohu, snad prostředí možná litochtivé substance, jakoby chemie měla co říci, jakobys lpěla na všech těkavých látkách ochočující směry kterým umíš dýchat. Nosní předehry plnění plic, když se konečně objevím ve tvých přednáškách. Plna představuješ s ochotami v hledišti bdělých a promítáníhodných křivek. Jsi silueta hvězd souzněna všedními parádami než přijde distanc. Shromaždivší překupníci volejů si totiž vzájemně nerozumí, nejsou tví posluchači. Volí rozdrbanost, neforemnost snů jež zde předkládáš. A tak, nikdo krom tebe a mne sebe nenaplní.