když ve snu ztrácím hlavu

už  vůbec  nemluvím

ale  jenom  škytám

kdesi  za  kopečky

asi  na  mě  někdo  myslí

když  odcházím  z domu

pod  rohožku  schovám  klíč

při  návratu  ho  ovšem  nenajdu

dveře  do  mého  bytu  pootevřeny

ale  nikde  nikdo

jen  je  cítit  slabá  vůně

  téměř  vyvanutého

letního  milování

zotvírám  všechny  skříně

rozházím  postel

vlezu  pod  ní

s rozsvícenou  baterkou

též  svinu  koberec

nic...

jen  za  oknem

spiklenecky  mrká

pár  zpozdilých  hvězd

a  z dáli  doznívá  ozvěna

nepravděpodobného

táhlého  volání-

už  mě ne-hlee-dej

ne-hlee-dej

opustilaa  jseem

tě už  dáávno

dáávno

když  jsssii

v jednooom  sssnu

marnotratttně

ztra-til

ode  mě

z lááás-ky  darovanýýýý

jarnííí petrklííííč...

PETRKLÍÍÍÍČ

***