Líbezné pomyšlení

Žebra Tvoje, ňadra, hruď Tvá, soucitná,
splnily touhu mou,
Lásku opětují mi mou, nespoutanou.

Ve tváři Tvé překrásnou krajinu vidím,
nedohlédnu.
Vzrušující příběh v ní vždy vidím,
když na ni pohlédnu.

Vlásky Tvé jsou mnohokrát bouřlivě plavé,
navzdory větru, nepřízni počasí, i tmy a světlu.

Beruško dokonalá,
přírodou překrásně stvořená.

Hlásek Tvůj zní mi pořád,
v uších, srdci mém, líbezně, napořád,
navzdory všemu, co život přináší.

Krásně znějící jeho tón
klid mi po celý můj život přináší,
i když už nejsem muž ten, z nejmladších.

To vše ve vteřině Tvého objetí vnímám,
do každého dne si to vše s sebou nesu,
s radostí v srdci svém Ti vzpomínám.

Doteky Tvé radost jsou má,
Lásko moje,
dušičko moje, mi spřízněná.

Polibek když dáš mi, soucitné břehy obzorů vždy otevírají se mi,
Nebes, moří,
sfér kouzelných, pohádkových.

Lásko moje, dušičko má, mi spřízněná.

Za ruku pojďme držet se spolu,
cítit společně let náš vesmírný,
kouzelnou silou vznášející se, nespoutanou.

Žít život tak společně vesmírný,
Letící těla naše cítit,
s podporou hvězd, nebes,
těl našich v objetí, hor, moří.

Cítit se úžasně, s Tebou tak, v objetí.
Pojďme tak spolu cestou života jít,
neuhnout.

Radost tak pocítit, bezbřehou,
celostní, nespoutanou,
z ní neuhnout,
životem v klidu spolu tak jít,
v klidu objetí vždy spolu spočinout.

Radost z toho mít bezbřehou, srdečnou.

V to vždy doufám, sním tenhle sen svůj,
v objetí Tvé dokonalé, v krásný vesmír náš, můj i Tvůj, v něm Lásku dávající.

Tolik dnes píseň má ze srdce Ti pějící.