O písni Labutí

Labutí píseň znáš,
jejich krky spanilé,
Labutí, pera jejich bílá,
tvary těl líbivé.

Avšak netuší nikdo z nás,
lidí, o čem je text písně
Duší v tělech Labutích.
O čem snějí si, Labutě spanilé,
krásně Bohem, oku lidí, stvořené.

Jen tak po řece si, Labutě bílé,
spanile krásné, plují.
Občas však křídly
Andělsky svými
nám lidem, mávají.

Lidé si této krásy velmi rádi všímají.

Labutě krásné, spanilé,
Bohem nám lidem,
k radosti stvořené.

Plují si po řece,
beznadějně nadčasově,
bez ustání si jen tak,
pospolu po řece plují.

Vlny jim pod křídly tón svůj ponechávají.
Pod křídly jim šplouchají.


Skvostná, bělostná těla labutí,
jsou jako Andělé v podobě Labutí.

Píseň svou, láskyplnou, si pospolu pějí,
srdéčka jejich andělská, Labutí.

Nám lidem nezbývá, nežli sklonit se
před tou krásou, andělskou, Labutí,

před písní Labutí.