Krása je Tvou metaforou

Jsi všude a vždy. Nelze Tě nepotkat, nelze Tě nevidět, nelze Ti odolat.
Jsi jako hvězdička zářící na nebi, nekonečně daleko, Tvé světlo však tak potutelně blízko.
Jsi metafora krásy. A krása je metafora Tebe.
Tvé dílo je nekonečný zástup zoufalých radostí a nešťastného štěstí, které vypučily nad kontrolu duše, pročež je nedokážu již zastavit. Oddávám se slastné strasti stvořené sevřením světa skvostnou stylizací Tvé zasněné, zdánlivě nestárnoucí tváře. Tváře, která vytvořivši dokonalý obraz, proměnila všechno známé v zšedlý ztuchlý zteřelý zbytek. Jsi skvostným Božím dílem, plátnem stvořeným z těch nejkrásnějších odstínů nejjemnějších barev. Krása Doriana Graye vedle Tebe šedne a mění se v prach.
A téměř se nechce věřit, že i Ty jsi jen prach, jako já, a v prach se, jako já, i navrátíš...

A možná, že až se oba v prach navrátíme, najdeme k sobě nakonec a napořád nyní nešťastně nebyvší cestu...

...Memento, homo, quia pulvis es et in pulverem reverteris...