Chci ti říct...

slunečné ráno, nebo vlahý večer - kdy je to těžší?
jarní den 2023

Já vím, už jsem ti psala, už jsem tě to řekla. Třeba to bylo málo:

Je mi to líto, omlouvám se ti.

"Naposledy" chtělo by se mně říct. Ale nevydržím to.
Přijde to ještě mockrát.

Vzpomínáš na ten večer v Riegrovce?

Nejen tam, že? =)

Vždycky jsem tě řekla, že si to nepamatuju.

Pamatuju, ale bolí to.

To, co ty neznáš, to stýskání.

Přesto jsi na mě občas pomyslel.

Dali jsme si v pokročilé kráse večera pivo, několikáté, každý své.

A vybrals večeři, dohromady, společnou. 

Bývals větší romantik než já, pokaždé.

Jako bysme byli pár, jako by to byla pravda, jako by se to opravdu stalo.

Měla jsem nohy ve tvém klíně a ty ses uklidňoval. 

Ulevil sis třikrát, přiznals, abys to se mnou večer vydržel.

Usmála jsem se na tebe, nikdy by mě to nenapadlo.

Ale tys to myslel vážně.

Jak moc jsem všecko zkazila, že jsme odpluli tak daleko?

Divíš se, že se ti omlouvám?

Možná se omlouvám sama sobě.

Protože to zkrátka nepřebolelo.

Nikdo to nepřebil. Nechci, aby se tomu tak stalo.

Divíš se, že se k tomu vracím?

Připadá tě to zoufalý?

Snad. Nic lepšího nemám.

Nestydím se za to mít tě ráda.

Poprvé v životě.
Chci si tě nechat.
Aspoň v hlavě. Z těla jsi mi zmizel.

Strašně mi to mrzí.

Že jsem tě zklamala.

Já jsem zklamaná.

Že jsem to nezvládla.

Zase.

Ale, víš co?

Došla jsem s tebou nejdál.

Experiment.

A to není iluze. To je opravdová pravda.

Děkuju =)