Kavárna na náměstí

Kavárna na náměstí…

Chutnala mi.

Ke kávě našeho rozhovoru s příchutí oříšku, přidala ta pozorná kavárnice sladký bonbón svého úsměvu zabalený do papírku hezké chvilky … Jen tak; grátis.

Na nakousnutou porci řízku, zdobící talíř svědomí přede mnou, jsem si nakapal citron vlastní hlouposti; neosvěžil… jak by také mohl …

Ten bonbón, ten prchavý kousíček potěšení podaný pro radost, jsem si uložil do kapsy vzpomínek… na lepší časy…

Kdykoli do ní zabloudím rukou, připomenu si ji.

Tu kavárnici i tu chvíli…