Vichr, vítr i vánek

Vichr, vítr i vánek…

Vichr ohýbající hřbety stoletých smrků, probouzející posvátnou hrůzu i obdiv, bořící i čistící, nesoucí severské ságy i písně karibských ostrovů, zvěstující příchod zimy, či blížící se předjaří; obavy a očekávání vyvolávající …

Vítr přinášející tajuplné vůně všech světových stran, písek z horce tepajícího srdce Sahary, popel Islandských sopek, mraky odpařené z oceánů světa, volání táhnoucích divokých husí, ledový dech severu i motýly unesené od bran Mexika, křídla stěhovavých ptáků nadnášející…

Vánek pročesávající chladivými prsty vlasy letní louky, vyvolávající pokojné šumění lesa za setmění, čechrající pírka čerstvě probuzených sov, sušící slzy nočních úzkostí i chladící city rozpálené čelo; konejšící…

To všechno, a ještě mnohem víc, je tvůj hlas…