bez názvu

Kotevníci držíc na prázdno už dávno v dlaních obsaženého ničemna v ideích pevné lano konopné přesvědčeni. Dokonce naklánějí se vzad, někteří na zadek padnou to když břemeno ve vlnách na chvíli povolí. V obraze posměváčků rvou se o vlákno tak neviditelně napjaté. V odrazech plochých těl přihlížejícně prázdných, kresba mužů věřících v lano s velkým bojem přitahované. Z hůry šňůra visí, nobleska těl přítomných fakírův dým z odulých rtů vypuštěný připomíná. Kulisa zvuku přehršle slin o zem pleskajících těl, to jak přihlížející táhnout začali najednou. Tak najednou s velkou silou přitáhnou loď opuštěných sirotků nemajetných. Verva všech zúčastněných v mez překročena je snadno a bez sloupu v oči všech kýl mizí chladnému chřtánu v minutku hravě spolknutou.