Pomíjivost

Pomíjivost

Z těch okamžiků, kdy zastavil se čas..

Je ticho

Do ranních mraků právě vrostlo slunce
Jejich uklidňující jas, omývá jemně mou mysl
Jsem klidná a klid je absolutní

Chtěla bych utéct, opustit své tělo,
jemuž se právě teď zachtělo,
letět přes tento svět,
který ještě spí

Být všude najednou
a nohy nezebou

Pocit blaženosti této myšlenky mnou prochází
Zemská tíže si balí saky

paky

Zůstat tam, v té chvíli,
kdy vše nedůležité zdá se být
a tvořit tak součást svého bytí s vědomím, 
že jedná se o prchavý oka mžik, 
který dělá tuto krásu
Mou dočasnou duševní spásu

Ochutnat chuť zázraku za úsvitu