V duši hudbu slyšeti

No, pojďte a přečtěte si nějakou mou báseň
Některé jednoduché a upřímné žel
To se uklidnil ten neklidný pocit
A vyhnal myšlenku na denní světlo

Ne z per velkých, starých mistrů
Ne z úst pěvců úžasných
Čí vzdálené kroky to tedy rozeznívají ozvěnu
po chodbách času?

Číst nějakého skromnějšího básníka
Jehož slova vytryskla přímo z jeho srdce
Je, jako sprchy mraků v létě
Nebo slzy, stékající po tváři

Kdo, přes dlouhé dny práce
A noci, postrádající lehkostí
Stále slyšel ve své duši hudbu?

Tyto písně mají moc poklidnou
Zmírnit svou péčí, neklidný puls člověka
A přišly jako požehnání
Které následuje po modlitbě

Noci musí být naplněny hudbou!
A starosti, které zamořují den
Musí složit své stany stejně, jako Arabové
A tiše se odplížit

Život je nekonečná dřina a úsilí
A dnes v noci se mi stýská po odpočinku