Modlitba

V podzimním ránu sokol vzlétá
přišel můj čas vydat se s ním
má duše viděla mnoho
dej mi sílu
nechat vše co bylo za mnou
to dobré i to špatné

smála jsem se a plakala
hodně jsem se smála a pochopila jsem
hodně jsem trpěla a učila jsem se

dej mi sílu vydat se na cestu
i když ještě nevím, kam vede
dej mi sílu hledat domov
i když ani nevím, jak vypadá
možná jsem tam byla, ale nepoznala jsem jej
moje srdce bylo slepé

popřej mi šťastnou cestu
dej dobrý vítr mým křídlům
nechť mne vzdušné proudy nesou jako uschlé listí

nehledej mne v mém těle, i když dýchá a mluví
až mne budeš chtít vidět, snadno mne najdeš
protože jsem se nikdy neschovávala
hledej mne v ozvěně ve skalách
v perutích sokola, co nad nimi letí
a popřej mi šťastnou cestu

naděje v tající vločce prvního sněhu
v semeni spícím pod uschlým listím
nejmenší a nejmocněnjší věc ve vesmíru
voda odnese semena pryč
vem mne s nimi na cestu

hledej naději v křehké tající vločce
nejlepším domově pro moji duši
nyní je čas jít dál
popřej mi šťastnou cestu
svým dechem popožeň má křídla

bože dej a´t moje srdce vidí
ať pozná domov, který hledá
nech mne letět k horám
planoucí oheň v ledové bouři

v podzimní mlze mé ruce voní hlínou
semeno spící pod listím
nekonečný zdroj tepla
reaktor s řetězovou reakcí

pomoz mi zažehnout plamen uvnitř, i když kolem je jen tma
pomoz mi vzkřísit oheň, i když venku panuje zima
reaktor s řetězovou reakcí
počátek všeho
velký třesk
pomoz mi zažehnout plamen
dej mi to Slovo

nechci tu jen sedět
čekat na záchranu či na smrt
dovol mi vydat se na cestu
nechat vše za sebou
zažehnout plamen a vydat se vánicí
zažehnu plamen
dej mi to Slovo..