jsme obléháni tantiémami všemožných umělců
Vně verbovacích nočníků.
Jsi vidina.
Obsedantní představa.
Sousto lidí, co sedávají kol kulatého stolku s prsty doteků.
Kde jeden z nich tvrdí, že je médium.
Dostaveníčka lidiček ze skleněných koulí.
Mají své příhody sestavené v mýty jako lidé.
Jen je berou vážněji.
Krásně o těch slovech tančí.
Médium zarazilo samo sebe v proudu slov.
Všichni na něj hleděli.
Někdo u stropu se smál, ale stejně tak se mohl válet po podlaze.
Všechna ta vážnost spolku vzala za své.
Jak se zachovat v takovém momentu, kdy se lidé cítí přistiženi?
Slézt z toho stromu důstojně není zase tak snadné.
Z kapsy se začínají sypat drobné mince a na jazyku trne zmrzlina.
Dá se píchnout, když přejedeš na kole ježka?
„Ty jsi tak zodpovědná.“
Myslím, že tohle slyšet nechtěla, ale co jiného říci smrti?
Nevím proč měla v kapse skleněnky mého dětství.
Přečteno 490x
Tipy 20
Poslední tipující: piťura, Móny, bogen, Marcella, Amonasr, knihomolka, Frr, Philogyny1

Komentáře (10)

Komentujících (6)