Občasí
Občasí
seděl jsem na lavičce vedle cizího muže
po chvíli se ke mně otočil a řekl
„to máme dnes pěkné občasí, že?“
podíval jsem se na něho
něco mi zdeformovalo oči
něco mi zdeformovalo oči
„neřekl jste to slovo tak trochu špatně?“
to jej rozesmálo, ale ne až příliš
protože se mi chystal ihned odpovědět
„vy máte určitě na mysli to slovo
které ve své podstatě velmi často lže
člověk si v něm nikdy
nemůže být dostatečně sám sebou jistý
protože očekává jeho proměnlivost
pro člověka nepříznivou
je to slovo pro skeptiky jako stvořené
a přesto se všichni pokoušíme
předpovídat jeho nedobytný charakter“
podíval jsem se na nebe
spolkl těžkou slinu
a levou rukou nervózně sáhl
po deštníku
pak jsem se odhodlal zeptat se ho příkře
„a co má teda znamenat to vaše občasí?“
znovu se pousmál
„to jsem teď například já a vy
lidé kteří nečekají na nikoho
a přesto tu sedí
jako nejosamělejší lidé ve vesmíru
kteří jsou v takovou náhodnou
a již neproměnitelnou chvíli
šťastní za cizince
za nedlouho budeme jeden druhému vzpomínkou
již neproměnlivé chvíle
a až si zítra nebo za deset let vzpomeneme
bude to naše občasí“
tentokrát mi oči něco vytlačilo
„snažím se to pochopit…
„co vám na tomhle přijde tak významné?“
a on se mi podíval přívětivě do očí
„to, že nám brzy zaprší“
Autor Náladový básník, 18.04.2020
Přečteno 322x
Tipy 9
Poslední tipující: Amiradi, Now, Frr, Helen Zaurak, šerý
Komentáře (6)
Komentujících (4)
Doporučit
TiskKomentáře
