Anotace: Vzpomínka na jednu z prvních brigád
Je mi osmnáct a mám brigádu v kině.
Z repráků hraje ve smyčce jen Queen.
Už znám všechny texty nazpaměť.
Víno umím otevřít do tří vteřin, obědvám čínský nudle z autobusáku,
když se spálím o kávovar, mám ještě dlouho potom na ruce bílou jizvu.
Na pultě jsou lepivý mastný fleky od oleje, nikdy nejdou utřít úplně.
Nejradši mám službu s L., se kterým za barem
krotíme kocoviny, maturitní otázky, nekonečně dlouhý fronty a hodně nadáváme.
Na lidi, nebo když nám nevyjde kasa.
Domů běhám, protože se v městě v noci bojím.
Voním praženou kukuřicí, všechno je dobrý a promítač mi říká vole.
Civilní projev ale empaticky postřehům Tvým rozumím, líbí
17.03.2021 12:39:32 | kudlankaW
Děkuju, že se Vám líbí. Ten civilní projev byl záměrem, zdál se mi pro mé mladší já bližší :)
17.03.2021 12:44:38 | Vážka
Pěkná črta... jak vytržená z diáře. Líbí se mi zejména konec, vydařeně sepsaný v zdánlivém souhrn (tak) lidských detailů*
14.03.2021 21:30:05 | šerý
Kéž už můžeš na brigádu
a já k tobě do řady
koupit si do kina kávu
pak se v kině usadit**ST
Napsala jsi to pěkně:)
13.03.2021 23:29:53 | jenommarie