přijde smrt a bude mít Tvé oči

v dětství  byla  smrtka

mou   nejoblíbenější  loutkou

z pimprdlového  divadélka

které  pro  mne  tehdá

 představovalo  svět..

po  miniaturní  scéně  ji  vodil

 tajemný  Pan  loutkař

a  po  představení  mně  dovolil

si  s ní  chvilku  hrát...

nyní  její  zdařilý  autoportrét

slavnostně  visí  na  stěně

nad   mou  postelí

bedlivě  sleduju  jak  se zvolna

mění  v  žertovnou  parodii

 obrazu  Doriana  Graye  -

budící  předtuchy

jež  kvituju  s  jistým  povděkem

jsem  přesvědčen

 že  v  životě

  všechny  modré  stezky

  směřují  do  nebe

stejně  jako   mé   létající  sny...