Kam chodím na své nápady ?
Odpovím stručně - do hlavy.
V posteli ležím, na nic nemyslím.
Myšlenky nechám bloumat, vesmírem bloudit.
A hle ! Funguje to !
Již slova se linou, ve verších plynou.
Kde beru inspiraci ?
V hudbě, přírodě, obrazech, politice
jak málo stačí básnířce.
Ale když mě nic nenapadá,
pak mrzutá jsem, frustrovaná.
Hladová po potlesku
čekám na osvícení
už za rozbřesku.
Text jo je skoro definicí tvůrčí práce a nejtěžší je poznat že mě nic nenapadá. V tom je rozdíl mezi autorem a neautorem. První je mrzutý, druhý se protlačí jakkoliv, na osvícení nečeká. Paní jestli tohle dovedete, uvažovala jste či zkoušela nějakou delší práci? 1000 básniček na webu je určitá hodnota, avšak jste-li disponovaná oním darem rozlišování a píšete lehce (jak málo stačí básniřce), jistě si posuňte laťku výš.
03.08.2023 07:42:12 | Ezop
:)
Nápady nechám volně přicházet - většinou za pohybu. A když někdy nepřichází, tak jsem v poho, protože vím, že přijdou, zabývám se třeba četbou. Nemusím honit nějaké termíny...
Nebo když chci nápad, sleduji za jízdy okolí a něco mne trkne a nápad je tu. Naposledy to bylo pruhované triko...
02.08.2023 19:05:24 | Koala
Ten konec je ironie, jen prázdná hlava může toužit po potlesku, plná je sama sobě odměnou...:-)
02.08.2023 18:13:05 | Lighter