v neblině...

byla zvláštní
složená
z pohyblivých sloupů víření
zvedajících se z močálů
co se rozplývaly
do vlajících závojů
průsvitných vleček
a ty se třpytily
v měsíčním světle
myriádami stříbrných flitrů
zachycených ve volánech
gázových sukní
které se roztáčely do zvonů
a pak se rozplynuly ve tmě
aby se objevily o kousek dál
na černí blýskavé vodě
ve tvaru tanečnic
v proměnlivém osvětlení

vychýlené
lehce rozverné
trochu se třepily
a objímaly mne

v mlčenlivém vyzvání
k tanci bílých přízraků
v ohromné plesové síni
chvíli ozářené
a pak náhle ponořené
do tmy bledé
mnohoramenné svícny
rozsvěcené
a zase zhasínané
za kulisami hluboké noci

proplétám se očarován
mezi baletkami bez tváří
protínám je
a cítím na víčkách
jejich vzrušený dech
jako něžné políbení
pohlcen
šílenou poutí
omamujícím plesem
mezi vláčnými ženami
vzdušně mlčenlivými
které víří rozjitřené
na tanečním parketu hladiny
navoskované černí
intimně odhalené
mou přítomností