Nepovedená

Michael Jackson na pódiu
nadčasově vytáčí prachová vlákna robotický pohybů,
zatímco ty
u panelákového krbu
vymačkáváš na pražcích kytarového hrdla
milostnou předehru své snoubence.

Anxiosní porucha osobnosti
ve mně rozdmýchává rozleptanou sebedůvěru,
jež mi jako vetřelec v Gigerově podání
vysává odvahu získat si tě.

Ztrácíš se v ženichově miniatuře
zapíchnuté do dortového kabátku
z marcipánového sladkého románku.
Skrčená jako strýček skrblík s brýličkami na nose
podléhám své kompulzi,
na jejíchž základech sestavuji mozaiku rituálů a
natahuji úzkost na mučící skřipec
jako závist lásku v Princezně nevěstě.

Slunko již pálí do trávníků
nadpozemské opticko-geometrické klamy
za paralelního chodu lineárně hučící lednice.
Vzduchem se lenivě vanou napečené výsledky činností spolubydlících
projektující své vyhasnutí
do báboviček pro dospělé.

Zdravím slunce plovoucím vlněním svých údů
vtěsnaná do vyhrazeného prostoru
mezi dvěma prázdnými pelechy.
Prahnu na prahu své identity po izolaci,
po klidném rytmickém našeptávání
vydávaným tvými prsty
chlácholivě bruslícími po mé kožní mapě
s vystupujícími čirými žilními toky.

Mé, tvé, vaše percepční orgány
jsou napadeny napuštěnou sublimací v zavinutém svitku,
jež pohádkový Kokoška rozvine za koktavého podupávání,
odvádějíce tak stav pozornosti od strastí,
co naplňují každodennosti smrtelníků
pálící jako železo zapíchnuté do řiti
narcistické postavy Chaucera.