Anotace: Překlad, ovšem jako vždy postrádá šmrnc, který je pouze v originále...
Vyprsknu do tvé hrudi
sliny mého toužení.
Pohřbím svůj obličej do tvé brady.
Budu se lísat svým nosem s tvým.
Vyhrknu nadmíru opakovaných frází do tvých zavřených očí,
dokud tvá tichá duše neotevře její zavřenou bránu do tvého srdce.
Je mi jedno, jestli to chceš vyplivat
nebo to chceš držet zatažené jako tvoje břicho blízko a blížeji ve směru tvé páteře.
Chci vycucnout tlumený šum tvých chabých výmluv
ponořených v černém čaji a uhašených v bílém mléku.
Chci vyhladit tvůj otrávený jazyk,
jež rozřezává mé maso do tisíců hvězd.
Narodila jsem se v tvém náručí,
abych byla rozpuštěná v tvém nesmyslném smíchu.
Nesnáším tvé oplzlé bary,
z kterých tvé kudrliny
vyčnívají do otevřeného mraku,
jež spadl na betonovou chodníkovou cestu.
Ráda bych tě stlačila mezi má stehna a
zpívala do tvého rozdrceného ucha plačtivý odér cigaretové závislosti.
Chtěla bych uchopit tvou paži a
chtěla bych ji strčit do své aury,
jež by sežrala a vychutnala si tvůj nezapomenutelný pach
nečestných myšlenek a klukovského zneužívání.
Věř tomu nebo ne, tohle je mé rozloučení
bez mého skrytě vplíženého pohledu do slovníkového postoje.
Tohle je mé sbohem
skrze třetí kousíček s chybějícími částmi,
jež je držen v blažené nevědomosti mých lítajících draků,
jejichž představivost píše příběh,
co dívka s copánky může závidět…
… příběh, který je vyryt do pokrytých vršků hor.
Ani jediné dítě, ani jediné děvče nebo mladý muž
zalití sluncem v prázdném prostoru
nevykouzlí úsměv, jak já to umím
na jedné z mých dětských hraček.
Roztrhám a rozpárám stránky
prázdné tolerance z mého poprsí nebo z mého kojícího prsa.
Vmasturbuji mé vlastní akordy do tvého stupidně zkřiveného obličeje.