Schody ke klenbě

Rozžhavila
mé nitro doběla
dlouhonohá
dvounohá gazela
v džínách.

Tak nádherně jiná...

Stoupala přede mnou
opuštěnými širokými schody
vznešeně středem
byl jsem zahalený tmou
v útrobách tunelu pod tratěmi nádraží...

Nemohl jsem oči odtrhnout
od jejího zřetelného trianglu,
pod klínem...

Snad chtěl jsem i více.

Za zády měl jsem tmu,
ale na znamení naděje,
z lampy peronu pronikal pod jejím klínem
úzký kužel světla,
a prostupoval skrz moji hruď...

Ano, šel jsem jí v patách
tvářil se mnohoznačně
pro případ, že by se ohlédla...

Snad vím, o čem zpívá Led Zeppelin


Zřím štíhlé nohy, kužel světla, klín,
broukám si:

"Stairway to..."

Tak rád bych právě s ní stoupal v EDEN...