Ředitelské volno ve studijních ústavech

Za hradbou mlčení
zří tvrze panelových kvádrů
podprahově domýšlí se v dáli
(ó mistře Salvadore Dalí)
že říčka mezi kamením zurčí …

Dorost
povinný prezenční docházce do středoškolských ústavů
ochotně přijal ředitelské volno.

Proto to ticho v pondělí v předměstském vnitrobloku

Zase zažívá jako muž
delší tělesný půst
(rád by potkal dívku svolnou)

Jestlipak mu osud nějakou určí?

Ústa v ústrety mladých úst
snad též ke konverzaci
což může žádat po sličné slečně něco víc?

Ano může,
tak třeba k líci líc.

Bok po boku
hráti ji na hřebenu se staniolem
skládat ódy na měsíc.

Ach ano, děti rodičů volno přijaly jednomyslně…


Jako lidský samec strádá

Na jediný den přijme roli pouhého živočicha,
hlas si ponechá
aby mohl křičet:

"Ich liebe dich!

(Což je to to hřích?)

Není!

Zatím leč nemá komu.

"U sta hromů!"
(Po námořnicku)

Má rozpraskané rty
svou lásku věnuje alespoň cizrně
(ta ji však neopětuje)

Raději by byl učitelem dívce
dával soukromé hodiny
obohacoval ji dovednostmi
dovolil stoupat po škále něžností
strmě vzhůru
tam
kde by dokázala, mistrnně
ach jak je znalá
že dokáže býti skromná
ale také okázalá
když se jí zachce projevovat smyslně!