jeden z mejch milostnejch příběhů

odpoledne  jsem  Ti sypal

na  bříško  modrý  z nebe

až  jsi  modře  pobrekla  dojetím

ale  pak  namísto  milování

jsi  otevřela  tekutou  knihu

zázraku

a  v ní  spolu dlouho  listovali

až  skorem  do  rána

nad  ránem  si mě

na  hrb  hodila  opičí  kocovina

odtáhla  mě  daleko

až  kamsi  na  písčitej  břeh...

tam  jsem  vytuh

časem  se  přivalila  deváta  vlna

a  spícího  obrátila  na bok

za  tričko  mi vlez

krab  poustevníček

co  hledal  svou  ztracenou

sasanku

na  nebi  křepčíej sťatý

svatebčani

a  házej  po  mně

třešinky  z rozšlapanejch

dortů

ze  závoje  jurodivý  nevěstinky

krápou  falešný  perly

  hanbatýho  smíchu...

***