Neděle měla daleko k idyle
Neděle měla daleko k idyle
Anotace: ...rázovitá, žel...
to vzkypí emoce
mnohý vidí rudě
čtyři pruhy na triku
a chlast proti nudě
Třaskavá kombinace
Betonová skrumáž
jako králíkárny označené Havlem
drsné pohraničí
Tady se den ubíjí
život bývá
vyplněn strádáním
přestože mnozí pracují
nakonec je nutností vyjít s málem
Ano jsem také jedním z nich
tvrdě pracuji
a přec můj plat
náš společný příjem a počet osob
v koji králíkárny
označují odborníci
za příjmovou chudobu
chci na pár hodin zapomenout
na každodenní dřinu
které stačí k zajištění
toho nejnutnějšího
Rád bych na lavičce obehnané sluncem
s knihou v ruce
nechci tak mnoho
jenom klid
mít možnost přeladit...
Na nedalekém rozpáleném mostě
dvojice snědých spoluobčanů haleká
v černých tílkách
provokují kolemjdoucí
Ramenatý mládenec
i když je zřetelně bledý
překvapivě přijímá jejich výzvy
Odhodlaně se k nim hrne
Tmavý před ním poskakuje
z chodidla na druhé
jako při rituálním tanci
Stupňuje své chvástání
dráždí bledého mládence
Ten bleskově
pěst vede podél těla
a následnou rotací
zakončí hbitým neomylným pravým hákem
rovnou na spodní čelist
promilemi posilněného vyzyvatele
Rázem pozbyl elán
i kuráž
Zaúpěl KURVA
Pak taky
DO PRDELE
(obrátil se na přítele
ten nevěřícně kýval rameny
jak se opovážil dát ránu? )
pak vykřikl nadávky
nejhrubšího zrna
nedaleko náplavky
Horké slunce
popelnice
králíkáren skrumáž
Chtěls to hajzle tu máš
Vybílené mozkovny
v očích krev
sdělují si pod nosy dvojice cyklistů
Kola již jedou jinam
hlavy zvědavostí dál otáčí k onomu místu
bez typických provazů ringu
Nepřizpůsobivý leží na zádech kleje
Po necelých deseti minutách
dvě plná auta mužů zákona
Pak taky sanita
Je to vůbec možný
jak k tomu přijdeme milá paní
(pro jednoho chlapa
přistavili
tři auta
povolali deset lidí
to vše z našich daní)
Pro smilování
Záchranář vetknul kanylu
Po pouhých pár minutách
inzultovaný
jako zázrakem procitá…
Tato neděle má daleko k idyle
Mé vjemy z toho dne
se smrskly
do pravého háku
a životadárné tekutiny v kanyle
Komentáře (14)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Drsná nádhera.. i smutné věci a jiné malé nebo velké
Dokážeš popsat, vylíčit tak věrně. Pokud vidíš to i Ty
Občas černě.. a to jsem Ti vlastně nechtěla... musela se
Tomu smát docela. Realita čtená zvesela... :-D)))
25.10.2018 23:16:39 | ARTeFakty X. Múzy
Story zažité nedaleko betonového Bronxu a mnou popsané.
jen holý nahý in natura popis
26.10.2018 07:55:28 | kudlankaW
...umím si živě představit. In(á) (je) natura.
26.10.2018 08:11:07 | ARTeFakty X. Múzy
Mno vždyt víte... Víte? Paní je znalkyně?! :)
26.10.2018 12:15:37 | kudlankaW
Vysoká amatérská. Aj lajk. I like...
ja nerosumět cesky. To je jasyk teeska...
Ale heska. Zvláště dneska :)
Myšleno znalkyně vůči dané skupině..
Tak v tom jsem taky nevinně.
26.10.2018 12:37:11 | ARTeFakty X. Múzy
Je pravda, že v poslední době sem moc nechodím - nemám vůbec čas. Přečetla jsem Martí - já vidím normální popis dění třeba z balkonu či procházky. Je to normální den, tak jak se nyní děje. Realita. Každý má plná ústa - včetně mně - jak miluje svoji vlast, je to náš domov atd,atd...pak davy lidí opěvují někoho, kdo vlast opustil a po letech se vrací zpátky. Já považuji za hrdinství zůstat. Z mých daní repulika žije!.....kdyby každý odešel....nejhorší ale je, že ti mocní si republiku tvoří k obrazu svému. a my ostatní můžeme akorát hovno. volby? sranda....názory? sranda....svět není v prdeli. svět je dezorientovaný. chybí osobnost, která by ho vrátila do kolejí. já nikoho takového nevidím, za kým by lidé šli. tak...a teď dostanu po čuni.
23.04.2018 13:03:20 | Anděl
Ano, Andělko, máš pohled na věc podobný tomu mému, díky za příspěvek, za vzpomínky M.
23.04.2018 14:40:20 | kudlankaW
Jako vždy jsi dokázal, Marty, skvěle zachytit okolní svět kolem sebe svým osobitým stylem, atmosféru chvíle či okamžiku. Je to naprosto živý obraz, i když na hranici (nebo spíš za ní?) korektnosti. Korektnost ale do umění nepatří, proto Ti dávám ST, ačkoliv mnozí to z opatrnosti zatím asi raději neotipovali vůbec. Přiznám se, že jsem váhal i já, pak jsem si ale řekl, že jsi zachytil skutečně věrně a účinně převládající uvažování většinové společnosti – a jakýkoliv problém se musí nejdřív (třebas i nekorektně) pojmenovat, aby se mohl (už korektně) řešit. Jinak jsou všechno jen plané kecy. To první by mělo být m.j. úkolem umění, a je to dnes myslím až příliš vzácné koření, to druhé už je úkolem někoho jiného. Tvá báseň nutí k zamyšlení a nevnímám ji jako nějaké prvoplánové stranění tomu či onomu, nebo ji tak možná nechci vnímat – i zde myslím platí mé oblíbené rčení, že čtení každou báseň mění. Svět není černobílý a bez vzájemného poznání, hlubšího vhledu do těch „druhých“, se nikdy nikam nedostaneme. Nefandím pěstním soubojům ani slovní aroganci, zbytečnému provokování apod. Nefandím ale ani jakékoli předpojatosti či "korektní" slepotě… Z mého pohledu se Ti podařilo, aby se každý inteligentní čtenář pokusil zahledět i tak trochu do sebe – a to není rozhodně málo :-)
23.04.2018 11:48:01 | Amonasr
Respektovaný Josefe. Vím, tys autorem excelentního komentáře, ale pokud dovolíš, každé Tvé slovo a raději pak pod celek, bych podepsal.
Jde o zachycení momentu, kdy krátce poté, co jsem si na nábřeží otevřel knihu, hřejivé slunce a relativní ticho narušil neznatelně tu a tam cyklista či dívka na bruslích. Ale to se brzy změnilo, když o cca 80m dále vzdušnou čarou, počalo obtěžování lidí jdoucích spořádaně z centra města z procházky, z cukrárny apod. Hlavními aktery byli nepřizpůsobiví...žel...Máš pravdu Josefe, nepotřebuji tipy pod touto momentkou, ale lidé by měli provést usebrání a konečně dát jasně najevo, že pokud mají plnit ve společnosti role rodičů, vychovatelů, přispívatelů peněz do státní kasy, pak musí stát a obce vyžadovat kázen ode všech bez rozdílu. Díky za odvahu Josefe, je mi ctí! M
23.04.2018 12:46:04 | kudlankaW