Anotace: nechť žije ťava !
některý velbloud snadno projde
ouškem jehly i s veškerým nákladem
bolavého světa vezdejšího jakoby nic...
večer si vyčistí zuby pískem
zabzdí svou oblíbenou písničku
o studánečce roubené-panence své
světlem hrbů roubené
a spokojeně ulehne v dunách
pod mrazivými hvězdami pouště...
ráno si omyje svůj podbřišek od písku
v jantarovém přísvitu faty morgány na obzoru
a poslušně vykročí s karavanou do dálav
ku radosti spokojeného beduínského poutnictva...
...dlouhý karavany jdou hlavní třídou...
http://www.karelplihal.cz/slova/56.php
05.09.2019 16:16:53 | A42
Velbloud má hrb a my batoh...až tak moc se nelišíme... :)
04.09.2019 21:17:08 | Philogyny
Ano, vždy jsem cítil hebký písek na prostěradle, když mi děda vyprávěl pohádky o Šeherezádě. Písek i s velbloudy zmizel kdesi ve vysavači... vzpomínek.
Hezké Tvé připomenutí.
04.09.2019 19:22:09 | šerý