Hold noci

baldachýn setmělého nebe
vydechl žár letního dne
dorůstající měsíc
kavalír návratů
vytrácí se za oponu bouřnou 
ponechav milenku zkolébanou
svou silou dřímat


Obrovský krokodýl pomalu otevírá rozplývající se tlamu
chtěl do ní chytit Večernici
co si jen tak poblikává světlem rozčesaných vlasů


Jedním očkem se schovává v hvězdném reji
tím druhým volá "tady jsem"
vysílajíc morseovu abecedu
Tulákům po hvězdách
a myslí si své


Těsně nad obzorem
červánky kasají sukně kankánu
aby se docela převlékly
do režné košile tmavé noci


Dole na stole
čajové svíčky
otevřely oči luceren
ty doširoka zírajíc
osvěcují divadlo stínů
nastávající noci...