Anotace: ...co sem, zatra:-)))...
Stáhla jsem si program TY a otevřela dveře realitě.
Virtuální svět udělal první krok a za to dostal lekci lásky.
„Rouhání!“ zahřmělo z kazatelny tak silně,
že si Čas zacpal uši a vyděšeně udělal krok zpět.
Historie se opakuje, ale moudrost s sebou nenese.
„Láska není podmínkou života, jen doporučením,“ drtí Sinaj pravdu v hmoždíři věků
a Vypočítavost se přidává: „Srdce je mýtus,“ vykřikuje v Tribunálu paměti.
Labyrint světa se znovu ocitá v pasti nekonečna možností.
Zhouba má zase jméno, tělo i tvář, Pandora jí říkají.
To ona kdysi vypustila běsy, ale protože Naděje se skryla na dno, lidem pořád stojí za to žít.
Dějiny jsou šťavnaté.
Doba ledová obětovala mamuty, pokrok opici změnil v člověka, člověka v hyenu.
Poučení z toho neplyne.
Tak zase zpět.
Stáhla jsem si program TY a jako první větu napsala:
"Chtěla bych tě potkat v lukách..."
A tenhle jediný řádek způsobil, že se mé srdce zachvělo.
Jsem ČLOVĚK, to je úleva.
(díky, Fráňo)
Skvělé :) rozsáhlé téma, přitom to drží pohromadě :) líbí
05.09.2024 19:04:13 | MatyhoZmaty
Snažila jsem se shlukovat myšlenky tak, aby se jedna dotejkala druhé, aby to nebylo "každej pes jiná ves, nebo jak se to říká:-)
Díky za komentík, ppřeju příjemnej večer, Maty:-)*
05.09.2024 19:24:14 | cappuccinogirl
mě se vybavila jedna scénka z filmu Jak utopit doktora Mráčka kdy pan Menšík dostane transfúzi běhá po parku a hlásá ,,jsem člověk,,...
04.09.2024 21:11:59 | enigman
Je to skvělá scénka...a asociovala mi mouku s ušima:-))) Nebo to byla jediná mouka, co měla za ušima???:-)))
Každopádně, myslím, že místo tý transfúze a tlačenky by asi tenkrát fakt byla nejlepší ta Růženka:-)))* I když v pracovní době:-)))*
04.09.2024 21:33:21 | cappuccinogirl
Jsem ČLOVĚKEM rád. Napadlo mě jak by asi vypadal život na naší
planetě bez lasky... asi nuda co?... takže život vždy s podmínkou lásky i když někteří to chtějí jinak a kazej nám to.
04.09.2024 20:21:22 | Jiří I.Zahradník
Tahle tvá úvaha je fajn... přiskočím a taky zauvažuju... myslím, že nuda by byla to nejmenší...ale život bez lásky by byl doba ledová pro duši...srdce by bylo zoufale prázdný...takový tepající vakuum, z lidí co? Ty stroje??? No fakt, nuda by asi opravdu byla...to nejmenší zlo:-)))
Takže ne, bez lásky život nechcem:-)))*
04.09.2024 21:31:09 | cappuccinogirl
dějiny jsou šťavnavý - zakousneš se a teče ti to do záňadří
dějiny jsou šťavnatý pro ty mylníky, aby se chuť nezkazila
láska je doporučením ? - kéž dala by se zadřít
pod kůži, aby už místo "slova" zbyla jen podstata a síla
seš člověk?? proč člověk člověčí, co tak miluje hmotu
se bojí smrti, těla, kostí, potu
co zbyde - když už duše dala člověčenství vale na chvíli??
(toť řečnická jest otázka) - neber ji prosím osobně - já věřím na víly :))
p.s. - je to nádherný - mimochodem moc
04.09.2024 10:55:23 | šuměnka
Tak tenhle koment ve verších, ať se propadnu, nezvládnu:-)))
Ale myšlenek se chytím a přeberu je jak Ccino Popelka hrách:-)))
líp když teče do záňadří než do bot...minimálně ty boty si to myslí:-)
zadření lásky? nebolí to? vadilo by, kdyby jo? asi by vadilo víc, kdyby láska fungovala na principu třísky... myslím že tříska nestojí o kůži a ani kůže o třísku...
ale lepší tříska než osina, pokud osina pro zadek není vlastně totéž, jako tříska pro prst:-)
jsem člověk se srdcem, co cítí, jak má...z toho ten uklidňující pocit...
ale jsem taky člověk, co se prostě furt hodně drží tý hmotný stránky, i když stojí za drek...ale já se jí musím držet, protože se držím světa, života...bez těla to tu nejde... proto nemám ráda smrt, hrob, konečno, o kterým se říká, že konečný není, ale nikdo to neví jistě... nebo říká že jo, ale já tu cizí jistotu nejsem schopna vzít za svou:-)
ty věříš na víly, já na duši...obojí je ze země-nezemě:-)))*
04.09.2024 11:05:41 | cappuccinogirl
zvládlas ho skvěle - na mrkvovej dort a čokomedaily
drž se hmoty, já ti to neberu
jsem prostě holka z étheru
a tak si občas nadlítnu - a ulítnu - ale to neber vážně
jen vlažně -
nebo za studena
no, každopádně, jsem i žena
na duši já věřím taky
duše je ve víle, v těle, všude
když věříš na duši, tak proč mraky
smrti tě děsej v těle rudém?
04.09.2024 12:16:02 | šuměnka
týýjo, sorry za hrubku - parta výlupků
by mi dala :))
teď jsem se rozchechtala :D
04.09.2024 13:30:52 | šuměnka
Zvláštní, že prostor pro hrubky se vždycky najde:-)))
Taky to znám:-)))
A bleskurychle to svádím na klávesnicový šotky:-)))
Ale oni vědí...a já taky
že těch chyb, co dělám, jsou mraky
a můžu si za ně sama,
bo hlava nějak v tý chvíli, kdy chybuji,
říká pravopisu lituji
ale jsem na vobědě
nebo v cukrárně u mrkvovýho dortu:-)))
Chyby neřeš, šumící vílo:-)*
04.09.2024 13:38:56 | cappuccinogirl
Tebe vlažně ani studeně se brát nedá
a běda
tomu kdo by to zkusil...
jseš horkokrevnej tvor
a ať étherem plyneš v novověku nebo časem prvohor
vždycky je zážitek, když dáš o sobě vědět
ach, kočko, já díky tobě mužu klidně sedět
na perdeli a kolem mě se stejně dějou věci
to ty mi víříš vzduchem a já hned otvírám tý kleci
těla vrátka
a spěchám duší k tobě, jdu si pro lízátka:-)
Nebo pro tu čokomedaili:-)))
04.09.2024 12:26:23 | cappuccinogirl
krásko - ty sedíš přece na podšálku
a ve tvém šálku
se míchaj´ chutě často nepoznané
v ústech to po nich chutí plane
jsou nasládlé, pěnivě husté a voní
(stáhla jsem program pro NI)
i s kořením, co chutná exoticky
seš nápoj bohémský i lidský
vařený v akorátním poměru lásky a citu šarmu ženy
tebou jsou všichni okouzleni a všechny okouzleny
:)* :)* :)*
p.s. sleduju Eiffela - a doporučuju
04.09.2024 13:26:05 | šuměnka
To doporučení rozveď, please:-)
Snad tě nevyděsí, že se na Eifella nechytám:-)
Ale chytám se na Eifellovku, o té vím, že stojí:-)))
Dokonce vím i to, že stojí za shlédnutí:-)))*
04.09.2024 13:47:26 | cappuccinogirl
Jsem ČLOVĚK, to je úleva? Fakt?
04.09.2024 10:35:27 | zase já
Ježíš, pro mě jó... já jsem jen obyč:-)))
To ty "vyjímeční" maj s tím svým člověčenstvím někdy problém:-)))
Nebo ty "lidský" maj problém s "vyjímečnýma"
obrať si to jak chceš:-)))
04.09.2024 10:44:11 | cappuccinogirl
Jsem člověk, to zní tvrdě ;)
04.09.2024 10:47:21 | zase já
Tvrdě...protože bejt člověk je někdy jen pro tvrďáky?
Nebo hrdě... protože bejt člověk je někdy jen pro...hrďáky?:-)))
Neexistuje hrďák...tož jinak...napadá mne hrdobec a hrdlořez...obojí stejně divný...a to první ani nevim, co je:-) Kroupa by už možná věděl...ale nějak se jim to nevešlo do filmu...ani do titulků:-)))
Co je zatra hrdobec? Nebo hrdobce? Asi nejvyšší čas vyzkoušet připravenost strejčka googla:-)))
04.09.2024 10:52:46 | cappuccinogirl
hrdobce, čili hrdý člověk...možná i poněkud pohrdavý...je mnoho věcí, nač být jako člověk hrdý, bohužel mnohem víc je těch, za které bychom se měli stydět
04.09.2024 12:05:32 | zase já
Mari, kdo má spočítané všechny plusy a mínusy?
Dějiny tvoří jednotlivci, ne celek... i když je to podáváno leckdy právě naopak.
Lidí světem prošlo...a co člověk, to moře skutků...zlých i dobrých... kdo dokáže říct, kterých bylo víc?
A kdo tedy dokáže poctivě a spravedlivě říct, že být člověkem je blíž k pocitu hrdosti nebo k politování?
Tohle nevim...je to nejasný.
Ale líbilo by se mi, kdyby do toho bylo víc vidět:-)
Nebo...nelíbilo? Zatraceně, kdo ví???
04.09.2024 12:11:35 | cappuccinogirl
nikdo...nebo jinak...záleží kde a koho se ptáš...jiná odpověď v Praze, jiná v Gaze ;)
04.09.2024 12:13:12 | zase já
Ta možnost jiných odpovědí jen proto, že lidé žijou jinde a jinak... ta mi přijde děsivá.
Život člověka...má pro každého jinou cenu a už to slovo "cena" je degradace. Kdo je schopen ji stanovit, dá limit...svět je tržiště. Leckdy. Leckde. Bojím se, že by mohlo platit i slovo VŠUDE... jenže asi jo, asi platí.
04.09.2024 12:20:16 | cappuccinogirl
Skvělá poetická úvaha, Cappu.
04.09.2024 02:43:50 | Anfádis
Zas ani nevim, jak to ke mně přišlo, ale úvahy mám ráda, tož si je někdy s chutí dám:-)))*
04.09.2024 08:31:31 | cappuccinogirl