Oranžový monolit s dvojicí lidí

Naskytl se mi silný obraz.

Přede mnou
předimenzovaný blok panelových domů.

Tři výškové budovy semknuté k sobě,
spoutané v jediný monolit.

Mlčky jsem se díval,
hledal v mysli to,
co mi tento výjev připomíná.

Včelí úly?

Sotva!

Nejspíš

KRÁLÍKÁRNU!

To je ono!

Jenom místo dřevěných dvířek jednotlivých boxů
bylo tvůrcem obludnosti použito plastových rámečků.

Prší a nebe je naladěné dramaticky.

Ani oranžová fasáda panelového molochu
u mě v hlavě nenavozuje optimismus.

V pátém patře je prsy na parapetu vyložená
podsaditá dáma jsoucí v penzi.

A sedmém patře vedlejšího domu
postává na balkóně starší muž v pruhovaných trenýrkách,
znuděně potahuje z cigarety…

Namodralý kouř je patrný jen díky promáčené oranžové fasádě.

Nad rovnou střechou paneláku
mizí cigaretové kouřmo


v nekonečnu


hrozivě vyhlížejícího nebe…