Na vysoké peci a strádám jinak
Na vysoké peci a strádám jinak
Anotace: http://www.liter.cz/ostatniproza-smutne-800362-cist
Včera jsem stál
na vyhlídce vysoké pece číslo jedna
Dolní oblasti Vítkovic
oděný ve větrem rozevláté bílé košili.
A moje nitro křičelo
bezohledně křičelo z plných plic
draly se na povrch vzpomínky,
když stály přede mnou v těsné blízkosti
kupole dávno vychladlých Cowperových ohřívačů...
Přitom z lávky, z vyhlídky
vzdušnou čarou
doslova nadosah
na délku paže
bylo možné vnímat
stoupající dým z vysokých pecí v Kunčicích.
Byly v provozu a jsou stále činné
jediný rod (nikoli národ) je dnes jejich vlastníkem.
Ještě si dokážu vybavit narudlý rudný prach pelet
příchuť síry,
vizuální prožitek z odlétajících jisker nad tekoucím železem.
Vím, není čeho želet
snad jen života neuskutečněného v plné jeho intenzitě
čtvrt století zmizelo mávnutím taviče,
pokyn k odpichu v Nové huti,
na dlaních zůstaly drobné výstupky mozolů,
(zůstanou do konce života)
jizva na levém boku ze žhavé strusky,
následky hořící blůzy z monterek
Lehkovážnost v jednání i po tělesném hříchu...
(vykonaném tehdy s dívkami)
Ano, uplynula jistá doba, co býval jsem hutníkem
Jsem však jako tehdy
v jistém ohledu v úzkých
Jen dnes zakouším strádání
zralého muže v bílé košili
spoutaného mravními zásadami...
Komentáře (30)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
Krása, majestát... taky jsem se tu nedávno (s)tavila,
jednoho horkého letního dne. Zůstala s úžasem stát..
Má svou poetiku... unikátní industriál.
I můj předek tu kdysi tvrdě pracoval.
A oba žijí dál. To my, jen nepatrné věžičky
mezi jinými, k nim vzhlížíme,
stojíc už opodál...
Krajánku ;)
22.09.2018 20:49:00 | ARTeFakty X. Múzy
Ach. Také jsem více než tři léta tvrdě pracoval na vysokých pecích v NH OVA... Děkuji za milou návštěvu u právě této momentky. A když si se tavila u odstavené vysoké pece, tak bych Ti asi nepřál zažít odpolední u odpichu, v mofos montérkách, hlinikovém kabátě, dlouhých rukavicích až k loktům s kloboukem a sítem na hlavě...U tekoucího železa či strusky byly teploty cca 80 st. Mávám zralé krajance...
Mno, snad je ti do tance:)
23.09.2018 07:44:39 | kudlankaW
To je silná výpověď. Vzpomněla jsem si u toho na ten tvůj text o zkušenostech od vysokých pecí. Myslím že by stálo za úvahu tu na něj odkázat třeba v anotaci. To by vzniklo zajímavé propojení.
No a ty mravní zásady nemusí být vždy poutající... ;-)
01.06.2016 16:51:56 | A42
Znám ta místa...snad pro to se trošku více dokáži vcítit do Tvých pocitů...mockrát Ti děkuji, že ses s námi podělil...z.úsměv.
29.05.2016 22:18:51 | zdenka
je cítit bolest, ale zároveň satisfakce - tohle byl můj život, ale přežil jsem jsem stále tady, silnější ... tohle vyprávění působí:)
29.05.2016 22:14:42 | Ragnell
Ano,
takové jsem včera prožíval pocity a snažil se je přenést do textu.
Díky Rag
29.05.2016 22:30:42 | kudlankaW
Mě to nepřijde až tak smutné, naopak se mi velice líbí. Paráda Márty. Hezký večer přeji. :O) ST jako bič.
29.05.2016 21:30:37 | Tichá meluzína
Vzpomínky bolí.
Nechal jsem tam tehdy více než tři roky života, potu a jistě mozkových buněk.
Ale jistým způsobem byl jsem na sebe hrdý.
Což dnes říci o sobě nemohu
29.05.2016 21:35:19 | kudlankaW
Bolí, ale jsou to už jen vzpomínky. Myslím, že člověka by víc bolelo, kdyby žádné neměl. Možná jsi na sebe až moc přísný. To, že se život člověku docela změní, ještě nemusí znamenat, že je ve všem horší. Prostě někdy chvíli nejde proud, ale o to hezčí je to pak, když se zase rozsvítí. Hodně světla Márty. :O)
29.05.2016 22:04:43 | Tichá meluzína
Ticha meluzinko. Tva slova jsem potreboval cisti. Zavitej a potes me pohledem odjinud casteji, ano?
29.05.2016 23:00:30 | kudlankaW
Sám jsem si vyzkoušel na sobě mockrát, že hrdost svazuje stále víc a více setrvávat v Jednom. A jsou milióny nepoznaného. Gratuluji. Věřím, že touto básní jsi také došel k poznání.
29.05.2016 21:57:35 | VEDz RVAHEs
V Jednom znamena ve vire, nebo ze clovek ma zkouset vice prostredi a povolani aby dosel k poznani ze hrdost neni vse?
29.05.2016 23:05:16 | kudlankaW